Dnes po skole bylo sychravo foukal vitr. Rikal jsem si: "Pocasi jako stvorene pro vrazdu." Metrem jsem dojel na Dejvickou a pred skolou cekal na Johnnyho. zaujal jsem optimalni pozici pro utok zezadu ze smeru, odkud mel prijit. Cekam, cekam a cekam a porad nic. Najednou vidim, ze se Johny rozhlizi pres ulici asi pet metru ode me. Blesklo mi hlavou: "Jakmile me pozna, uz si nikdy ani neskrtnu. Ted nebo nikdy." Tri rychle skoky. Stetiny kartacku fici vzduchem. Johnymu vsak bleskurychle doslo, ze je v prusvihu. Stacil moji ruku zachytit a nez jsem se vzamatoval, jiz drzel svoji znamku a prerikal mi pekne cele sve jmeno.
Potom, jiz zase jako Johnnyho znamy, jsem se dozvedel, ze nejsem az tak hloupy, ze jsem cekal spatne. Pry se mu zmenil rozvrh...
Wow Adame=) hodně dobrá
Wow Adame=) hodně dobrá práce=)
Pěkné..
Pěkné..
Genovese jen tak nesundate=)
Genovese jen tak nesundate=)
Jeste zes mu nerozbil brejle
Jeste zes mu nerozbil brejle :-D
Musim rict, ze to bylo
Musim rict, ze to bylo opravdu drsne.. :-) Ve skole jsem si rikal, ze to do vedlejsi budovy prebehnu jen tak v mikine; znamku jsem mel s bundou v batohu. Nakonec jsem si ji ale nastesti vyndal.... :-) Jake drobnosti rozhoduji o byti a nebyti. ;-) Fantom me docela vydesil; obrana byla opravdu jen instinktivni a prezdivku jsem ze sebe vydal asi po peti sekundach, kdy jsme na sebe s Fantomem zirali. :-)
Byt nazivu je tak skvele!! Po teto zkusenosti si budu uzivat zivota s novym zapalem! :-)
:-)))
:-)))