Mrtvý scout 001 aneb odpolední brnkačka

Již od rána se na písecké ulice snášely provazce deště, jako by bezejmení bohové plakali pro toho, kdo dnes odpoledne zemře. Během odpoledne se déšt změnil v mrholení, a tak jsem si řekl, že je ideální počasí pro poslání spěšné depeše tetičce Smrti. Byla jistá možnost, že se bude někdy odpoledne vracet ze školy Scout 001...díky vymoženosti jménem IDOS pro mě nebylo obtížné vytipovat nejpravděpodobnější spoje; a v půl čtvrté jsem již stepoval na autobusovém nádraží s taškou s oblečením na výměnu v ruce. Měl jsem několik plánů, jak si scoutovi nadběhnu, jak na vyměním mikinu za bundu, nasadím černé brýle, kde si na něj počkám,... Vmísil jsem se do davu mladíku přibližně mého věku, přeci je, opatrnosti není nikdy dost! Autobus měl jisté zpoždění, nicméně trpělivost přináší růže, a tak jsem čekal a čekal...a dočkal se. Přijel autobus, scout 001 vystoupil, a - vydal se bezstarostně mezi lidmi na nástupišti!!! Poklesla mi čelist, protože jsem měl vytipovanách několik variant jeho cesty z autobusového nádraží, ale že to budu mít tak jednoduché, to jsem doopravdy nečekal!!! Takže jsem si počkal, až bude procházet kolem mě, vytáhnul ruku z kapsy a... A Smrt se již nemusela strachovat, že by dnes byla bez zákazníka. V duchu jsem mervému poděkoval, že byl ke mě tak milý a vstřícný, vysekl drobnou poklonu a pln spokojenosti z dobře odvedené práce odkráčel dlouhými kroky k domovu...O:-)